Jdi na obsah Jdi na menu

Bulharsko II. část

12. 10. 2012

  Na čerpací stanici na nás čekal kamarád Alper. Po úmorném čekání v  příšerném vedru na Srbsko-Bulharských hranicích jsme si zasloužili krátkou přestávku na lavičkách ve stínu, o moc chladněji nebylo ale pořád lepší než v autě. Dohodli jsme se na programu pro zbytek dnešního dne. Z Dimitrogradu se přesuneme přes hlavní město Bulharska Sofii do 230 km vzdáleného Plovdivu, kde máme dohodnuté přespání. Krajina kolem silnic je totálně vyprahlá, kopcovitá. 

p1040169.jpg

Na začátku Sofie nás čeká vysloveně cikánské přivítání. Vesnice složená ze všeho co našli v okolí, volně pobíhající koně, špinavé nahaté děti,  vozky a hrající rádio, které bylo určitě napojeno načerno k elektřině. Vidět takovou vesnici je velký zážitek, na který si nejednou vzpomenu. Objeli jsme po hrbolaté silnici centrum Sofie a namířil na Plovdiv. V Bulharsku nepršelo přes dva měsíce a jen přijedeme přivezeme s sebou tak silný déšť, že stěrače nestačí, na silnici je 10 cm vody a bulharští řidiči radši odstavují svá auta ke krajnici, protože něco takové viděli jen v zahraničních televizích. Po chvilkové ale vydatné průtrži mračen opět vychází spalující slunce, které napršenou vodu rychle vytáhne ze země zpátky do oblak. 

Do Plovdivu přijíždíme v 18 hodin. Jde o hezké poměrně čisté a zelené město. Překvapením byla opět vozka s cikánskou posádkou, tentokrát ale v centru města. Po příjezdu před hotel koukámě na teploměr a nevěříme vlastním očím 38°C v šest večer! Jak konstatoval Petr: "Tak to si vezmu světřík" opravdu by se v tu chvíli hodil.

p7271782.jpg

Kamarád naše průvodce měl krásný hotel naproti Casinu. Měli jsme vše, co jsme potřebovali, srpchu, klimatizaci a po dlouhé cestě konečně postel! Po chvilkovém odpočinku, jsme se vyrazili na večeři a projít se trošku po večerních ulicích Plovdivu. Zašli jsme do jedné restaurace, kde zpívali bulharské písně a kde bulharské děvočky slavily osmnácté narozeniny. Na jídle jsme si pochutnali a tak jsme se odvalili zpátky do hotelu. Dlouho jsme tam nevydrželi a šli s Dinem do baru, kde kapela hrála ty největší světové pecky. Po pár pivech jsme začli zpívat s nimi a to dokonce i s mikrofonem. Když je zábava, čas utíká rychle, z baru jsme odešli mírně posilněni chmelovým mokem ve tři ráno. 

Ráno nás v hotelu probudilo šílené vedro, ono tedy moc ráno nebylo. Po snídani jsme se vyrazili podívat k nedaleké řece Maritse. V okolí řeky se zdržovalo velké množství zelených skokanů a vážek různých druhů. Pro místní obyvatele jsme působili trošku jako atrakce, pár lidí kteří přecházeli přes most se zastavili a pozorovali co to v té řece lovíme. Zkoušeli jsme, jestli by tu nemohla být Želva bahenní (Emys orbicularis), bohužel pouze a jen zelení skokani a říční krabi.

p7281918.jpg 

Po poledni jsme se vydali na úplný jih Bulharska do Momchilgradu, kde jsme strávili zbytek naší expedice Bulharsko 2012. Ale o tom až v příštím díle :-)

 

 

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Bulharsko